Asi bych měl shledávat osvěžujícím to nařízeně dlouhé, letošní vánoční volno. Od r. 2013, kdy jsme na Pinduli s Hankou začínali jsme tolik času na rozjímání nepoznali. Nicméně nějak se mi to nedaří. Mé hluboké pochybnosti o smyslu přijatých opatření, neplynou z nějaké zlomyslné předpojatosti k současné zmatečné vládě ale čistě ze smutných zkušeností. No, život je někdy krásný, jindy tedy smutný.
„Zavřeme pánové v pátek?.. Ne zavřeme raději v úterý! A nebo navrhuju zavřít hostinské!“…. No, zaplaťpámbu, že to s námi zatím dopadlo ještě jen takto….
Mnohem víc než ztracené tržby mne mrzí ztráta osobního, subjektivního štěstí ze zpěvu u harmoniky na Štěpána, plánovaného tradičního country večera „malého Silvestra“ a očekávání Nového roku s přáteli a známými na terase pod půlnočními hvězdami. Kolikrát to ještě zažiji?
Ale jak zpíval K.K., přežili jsme Habsburka, přežijeme jistě i covida…:-).
Všem našim hostům přeji za sebe, manželku i náš personál…klidné vánoce a pevné zdraví!